Hledáte tipy, jak si zrekapitulovat svůj loňský rok a zacílit své vize na ten nový, nebo jednoduše uzavřít to, co se dělo?

Tento článek jsem psala na konci roku 2023, ale využiji ho nyní, protože v čínském kalendáři začal 10.2. rok draka a v Mayském kalendáři nastává nový rok Datla 19.2. A ženy, které se mnou byly v Soulladění a prošly závěrečnou kakao ceremonií s mojí drahou přítelkyní Irenkou z Love for Guatemala, vědí, že 14.2. nastává tzv. bezčasí, před tím než začne samotný nový rok.

Můj loňský rok byl naplněný vrchovatě: dokončila jsem studium na supervizora/ mentora u Gabora Maté v jeho metodě zaměřené na soucitné zkoumání a sebeléčení (Compassionate Inquiry/soucitné dotazování), absolvovala výcvik u Alberta Villolda v energetické medicíně.

K certifikaci na Kundalini jógu jsem si vloni přidala i certifikát na trauma-informovanou terapeutickou jógu.

V neposlední řadě jsem si rozšířila svoji paletu expresivních arte terapeutických studií, které mi při psychosomatickém léčení a praxi dávají velký smysl.

K jednotlivým částem mé vlastní rekapitulace roku jsem pro vaši inspiraci zařadila několik praktických návodů. Čekají na vás tipy, jak se vypořádat se stresem a najít vnitřní rovnováhu, abyste se cítili emočně vyladění. Všechna tato cvičení se zaměřují na tělesné vnímání a léčení stresu a traumatu.

Dozvíte se také o možnostech využití energetické medicíny a spojení s duchovním světem a tipy na denní rituály a detoxikaci nejen fyzickou, ale zejména emoční.

Na závěr zmíním několik tipů na vyrovnávání se se zármutkem po ztrátě blízké osoby a jak o sebe v takové situaci pečovat.

Na začátku minulého roku jsem ukončila studium na supervizora/ mentora v Gaborově terapeutickém přístupu Compassionate Inquiry/ CI (soucitném dotazování), za což jsem sama sobě neuvěřitelně vděčná.

Studium na supervizora/mentora CI je možné po nadstavbovém výcviku a certifikaci na terapeuta CI po základním ročním kurzu a umožňuje metodu CI nejen oficiálně používat v terapii, ale ji i supervidovat a pomáhat kolegům v CI.

Během tohoto studia mi však vstoupila do života velká transformace v podobě vážné nemoci a následně úmrtí mého tatínka. Upřímně jsem si nebyla jistá, jestli takové velmi teoretické studium v období smutnění vůbec zvládnu.

Nyní bych se s vámi ráda ale podělila o několik poznatků z tohoto velmi efektivního přístupu CI, který spolu s Gaborem Maté vyvinula Sat Dharam Kaur.

Pokud jste nebyli na setkání, kde jsem o základech CI mluvila, můžete si poslechnout webinář zdarma na tomto odkazu nebo získat celé základy o CI společně s 3denní výzvou a podpůrnými MP3 nahrávkami k propojení těla a mysli pod tímto odkazem.

V CI jako i v jiných psychodynamických směrech pracujeme s nevědomou dynamikou, která je v nás nastavená většinou z velmi raného dětství.

Podobně jako u katatymně-imaginativní psychoterapeutické metody, nebo arteterapie, mindfulness či jógy, i v CI pracujeme s tělesným vnímáním, emocemi, vnitřními konflikty a přesvědčeními, která nás nevědomě řídí.

Jelikož CI je psychosomatický směr, pracujeme jak s tělem, tak s myslí. Nespočívá jen v práci s implicitními (nevědomými, emočními, tělesnými) vzpomínkami, ale také s příběhem, který si na základě vzpomínek vytváříme. Ke vstupu do našeho nevědomí se tak nabízí i práce s narativem, který má nějaký emoční náboj.

CO JE TRAUMA?

Gabor mluví o nevyhnutelném odpojení se od sebe samých, protože v dětství vždy dojde ke konfliktu našich dvou základních potřeb: citového připoutání/ attachmentu a autenticity (opravdové projevení toho, jak co cítíme a co potřebujeme).

Abychom přežili ve své rodině, musíme ve chvíli konfliktu těchto dvou potřeb obětovat opravdovost.

A trauma spočívá právě v odpojení se od sebe sama, od svého emočního prožívání, opravdovosti či esence bytí.

Přizpůsobíme se. Vyvineme si různé adaptační mechanismy a zvládací strategie, které nám pomůžou v našem světě „přežít”. To ovlivní nastavení našeho nervového systému. V raném dětství najdeme zdroj většiny pozdějších traumat nebo zranění.

PROPISUJE SE TRAUMA Z MINULÝCH ŽIVOTŮ?

Loni jsem také ukončila studium energetické medicíny u Alberta Villolda, o kterém se rozepíšu později, ale chci teď připomenout Albertova slova, že zásadní otisky z minulého života se projeví v prvních 7 maximálně 10 letech věku dítěte.

Z tohoto pohledu vlastně ani není důležité, že Gabor nevěří či my sami nevěříme na minulé životy – v CI pracujeme vždy jen s dynamikou z dětství. Nezávisle na naší víře se v dětství odehrají frustrující situace nebo se propíšou nezpracované zážitky z minulého života.

TRAUMA JE O VNÍMÁNÍ NIKOLIV O UDÁLOSTI

A trauma nejsou události, ale jejich vnímání. Je to třeba nedokončený proces, zadržené, potlačené emoce nebo zkrátka uložená interpretace určité situace v dětství.

Jako příklad uvedu klasické ,,nechávání vyplakat” miminka o samotě.

Takové dítě nemůže utéct ani bojovat, tak mu zbývá poslední stresová reakce – zamrznutí. Situací může vyhodnotit, samozřejmě nevědomě, tak, že „nikdo mě nemá rád”, „nezasloužím si lásku”. Protože miminko/ dítě vše vztahuje k sobě samému.


Následně naše celoživotní přesvědčení, okolo kterého si později vytváříme svou realitu, může být ukotveno právě v nevědomém nastavení v takovéto situaci.

A proto Gabor vždy říká, že naše mysl sice tvoří tento svět, ale až poté, co je tato mysl světem nějak přednastavená.

CI je jádrem mé práce a srdeční záležitost, takže vás vřele zvu si o tom přečíst podrobněji v mém článku o CI. Také si můžete pořídit celou třídenní výzvu, ve které jsme se věnovali konkrétní praxi a hlubším souvislostem propojení těla a mysli v rámci tohoto Gaborova přístupu.

Pokud máte chuť tento přístup zažít na vlastním těle, ráda se s vámi potkám v online psychosomatickém 4měsíčním kurzu Soulladění, který také vedu tímto přístupem.

A teď už k těm slíbeným tipům na praxi a léčení stresu a traumatu.

TIPY NA UZDRAVOVÁNÍ A POMOC SE STRESEM

Praxe zaměřené na tělesné vnímání, emoce a léčení traumatu.

VŠECHNY NAŠE STAVY MAJÍ DŮVOD



Je dobré si uvědomit, že všechny stavy, které zažíváme, mají svůj důvod. Naše těla disponují velkou moudrostí, která tkví i v moudrosti odpojení.


Často například žijeme hodně v hlavě, v našem intelektu, protože se tím chráníme před zaplavením cítění, pocitů, emocí.


Trauma je uzamčené v naší fyziologii, takže ovlivňuje všechny orgány i mozek. A jde o to, jak se sami k sobě vztahujeme.
Postupně můžeme své vzorce a části sebe nahlížet, chápat je a komunikovat s nimi.

Spousta našich ochranných/adaptivních částí totiž ani neví, že už jsme dospělí. A v tom často terapie spočívá – navazovat dialog s našimi částmi a nevědomím a zjišťovat, jak jsme si vybudovali svoji identitu a pohled na sebe a svět.


Pomocí práce s tělem, kde je trauma uložené, a zapojením a pochopením naší mysli, která nás často v životě řídí pomocí nevědomých přesvědčení, můžeme fyziologii a naše nastavení měnit.

4 KROKY K VĚDOMÉMU PROŽITÍ TOHO, CO CÍTÍME



Základem je uvědomit si své pocity a interpretace.

Vnímáte ohrožení? Emocí je tedy strach.

  1. Jako první krok si pojmenujte, co cítíte.
    Dovolte si cítit, co cítíte, pojmenujte to a uvědomte si, co je váš pohled/ názor či interpretace a co je pocit. Tím se učíte přebírat zodpovědnost sami za sebe.
  2. Druhým krokem je hlubší prozkoumání dané emoce, např. zmíněného strachu – z čeho konkrétně pramení?
  3. Uvědomte si, jaké tělesné vjemy během toho vnímáte. To je 3. krok uvědomění.
  4. Poté s tímto tělesným vjemem chvíli zůstaňte a naslouchejte mu. Co komunikuje? Co se děje, když má vaši plnou pozornost a prostor?

 

VYUŽITÍ DECHU K VĚDOMÉMU PROŽITÍ A ZKLIDNĚNÍ



Jednou z věcí ke zklidnění a regulaci je dech, který je stále s vámi.

Tím, že si začnete dech uvědomovat a pracovat s ním, budete rozvíjet i odolnosti svého autonomního nervového systému a naučíte se regulovat a posilovat spojení mezi myslí a tělem. V další části článku vám ukážu úžasný detoxikační a energetizující dech.


V rámci jógové praxe i v tradičních šamanských tradicích platí pár základních pravidel. Např. pokud chceme stimulovat parasympatikus, dýcháme levou nosní dírkou. Dýchání pravou nosní dírkou naopak zvyšuje sympatickou stimulaci, vhodnou naopak k aktivaci.

Pro uklidnění můžete prodloužit výdech oproti nádechu, a když se chcete mobilizovat, nádech naopak prodloužíte a tím stimulujete sympatikum.

5 NÁPOMOCNÝCH KROKŮ PŘI SPUŠTĚNÍ SILNÉ EMOCE 



O tomto tipu jsem vám psala na FB, tak si jej prosím přečtěte tady na mé FB stránce.

TIPY NA RITUÁLY DO KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA

Možnosti využití energetické medicíny a spojení s duchovním světem




Loni jsem také dokončila výcvik ve škole The Four Winds Society na ,,mastera v energetické medicíně” u Alberta Villolda. Tady vám přináším několik tipů i z této oblasti, jak se spojit se svou esencí a duchovním světem.

NEMUSÍME BÝT VĚZNI NAŠÍ MINULOSTI

Pro mě obecně práce v energetické medicíně i v Compassionate Inquiry u Gabora znamená projít si vlastním léčením, dozvědět se co nejvíce o svých částech a propustit nefunkční vzorce a přesvědčení, která nás v životě uzamykají do předvídatelné budoucnosti na základě naší minulosti.

I u nás v ČR máme praxi 5letých psychoterapeutických výcviků, ve kterých jejich nejpodstatnější část tvoří vlastní sebezkušenost. Sama v rámci své téměř dvacetileté praxe psycholožky dál pokračuji v sebeprozkoumávání skrze různá zrcadla. Naprosto souzním s Gaborovým mottem, které si přeje vytesat na svůj náhrobní kámen a které zní:

,,Bylo to víc práce, než jsem čekal.”

Gabor Maté

Stát se čistým zrcadlem je celoživotní proces. Život vnímám jako takovou ,,sebeprojasňující cestu”.

V energetické medicíně pracujeme s neviditelným světem a jsme „spojnicí” mezi neviditelným a viditelným. To se až tak neliší od práce v Compassionate Inquiry a jiných psychoterapeutických směrů, jen to vždy tak explicitně nepojmenováváme, ale práce s „kvantovým polem” je v léčení vždy přítomná. K tomu se ještě dostaneme.

Alberto velmi podobně jako Gabor zmiňuje, že v životě máme zhruba 3 až 4 hlavní témata, tzv. silné „otisky”, ohniska, na které se nabalují další situace, témata a traumata.

Často si myslíme, že musíme vyřešit a „očistit” spoustu situací a vzorců, ale když si uvědomíme ta hlavní a pročistíme je, všechno ostatní se pak podle nich přeskládá. Tato jádrová zranění a přesvědčení jsou podstatou skoro všeho, co se týká našeho bytí, vztahů a rozhodnutí.

SVĚTELNÉ ENERGETICKÉ POLE

V energetické medicíně pracujeme se světelným energetickým polem, s čakrami, které jsou energetickými centry těla, a každý otisk v nás ovlivní i funkci konkrétní čakry. Ta má na svědomí řízení nervového i endokrinního toku v těle, a tím se propojuje neviditelné do viditelného, materiálního světa.

V energetickém světě lze „otisky” a jejich dopad zachytit ještě v jejich „neviditelné” podobě předtím, než se manifestují do fyzického těla.

Proto „čištění” v této dimenzi dává velký smysl. Toto léčení je zaměřené na prevenci nemocí a spojení s vlastními ozdravnými schopnostmi.

V energetické medicíně (ale i v Compassionate Inquiry) jsme tzv. kanálem. Nereagujeme „my” jako osobnosti, ale umožňujeme komunikaci s pravým bytím, chcete-li duší, esencí člověka a s neviditelným světem možností, duchovním světem, který je nám nepřetržitě k dispozici.


O energetické medicíně a léčení mám rozepsaný samostatný článek, který vám brzy nasdílím, ale už teď můžete v rámci rekapitulace a vykročení do nového Mayského roku využít třeba jeden Albertův rituál, jak pustit, co vám neslouží nebo vás blokuje:

ODEVZDÁNÍ NEFUNKČNÍHO – rituál ohně

Abychom mohli následovat své vize, je dobré nejdřív pustit, co nás blokuje.

Pracujeme se čtyřmi percepčními rovinami: Fyzickou /reálnou, emoční, duševní a duchovní.
Připravte si male dřívko nebo párátko – to odpovídá fyzické rovině, kam můžeme připevnit něco konkrétního, znázorňující, co chceme nechat odejít, třeba ve formě listu.

Celý rituál najdete opět na mé fb stránce tady.

K aktuálnímu období uzavírání a začátku nové etapy se s vámi chci ještě podělit o jeden důležitý šamanský koncept, tzv. Momentum tunel, který předurčuje naše cesty v životě.

NAŠE MOŽNOSTI A OTEVŘENÍ SE ZMĚNÁM, KTERÉ CHCEME

Alberto říká, že pokud v životě neuděláme velké změny, poplujeme v proudu pravděpodobnosti. Většina věcí, která nás s velkou pravděpodobností v životě potkají, je určená naší minulostí. Jako bychom se řítili tzv. tunelem setrvačnosti. Tím vysvětluje trajektorii pevně danou minulostí.

Z tohoto tunelu vybočují tenounké nitky, které můžeme zachytit, i když pravděpodobnost, že se nám tyto věci přihodí, je velmi malá (asi 2 procenta).

V tomto proudu minulosti jsou nejen zkušenosti a zážitky našich předků, naši vlastní minulosti a zranění z dětství, ale mohou tam být i zkušenosti z minulých životů. Všechno toto ovlivňuje, kudy tyto proudy volí cestu.

Síla je ale v možnosti vybočení, napojení se na tu dvouprocentní možnost, tenkou nitku, ale k tomu potřebujeme změnit 98 procent svého zaběhlého života.

Tak když se chcete naladit na svoji vizi a ta vize se nenachází pocitově v tomto tunelu, bude to pro vás trochu více práce. Uvidět své neomezené možnosti není o klasickém přístupu.

Protože rychlost a hmotnost ovlivňují kinetickou energii, je k vybočení z tohoto silného proudu určeného naší minulostí, potřeba buď snížit hmotnost (odhodit batoh zátěže, kterou si neseme z minulosti/ zranění, záseky emocí, potlačení, naše limitující nevědomá přesvědčení apod.) nebo zpomalit.

Pokud se rozhodnete pro to zpomalení, jde o to nevrhat se rychle do toho, co už znáte. Nezkoušet začít nový rok například jako obvykle, nenaskakovat na stejné vzorce, ale opravdu se zastavit.

A v tomto zastavení můžeme zahlédnout koutkem oka možnost, která se najednou ukazuje. Právě té je dobré chvíli v zastavení věnovat pozornost.

Zastavení mezi nádechem a výdechem se týká tohoto prostoru, kde neexistuje čas. A právě z tohoto místa pracujeme v šamanské práci, v energetické medicíně. Tam je místo, ze kterého můžeme zachytit ty malinké nitky a změnit svůj směr. Nabízí tak možnost odhodit, co vás drží v tomto tunelu setrvačnosti, nebo se zastavit.

RITUÁL K PROPOJENÍ SE SE SVOJÍ ESENCÍ, VEŠKERÝM BYTÍM, POSÍLENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU A DETOXIFIKACI

Dech ohně

Stejně jako vyživujeme a pečujeme o své fyzické tělo, je dobré dělat to samé pro naše energetické tělo.

Jak jsem slíbila nějakou praxi, kterou můžete denně využít ve svém životě, rozhodla jsem se s vámi sdílet úžasnou ranní praxi k naladění se na svoji podstatu a propojení s univerzem i se zemí. Jde i o tzv. zažehnutí vnitřního ohně v sobě, o ohnivý dech.

Ohnivý dech nám umožňuje uvolnit vše, co nám už neslouží, a připravuje nás na nový den tím, že očišťuje, vyživuje a pečuje o naše energetické tělo.

Dech ohně, který praktikujeme i v kundalini józe, je úžasnou pomocí k posílení nervového systému a detoxifikaci.

Dech ohně je velmi energetizující, propojuje nás s vlastní sílou a podporuje zvládání stresu. Zvyšuje zároveň přísun kyslíku do mozku a tím zlepšuje soustředění a také napomáhá při léčbě různých závislostí.
Tento dech vychází ze solar plexu a je rychlý a rytmický. Nadechujeme i vydechujeme nosem a důraz je kladený na výdech, při kterém zatahujeme břišní oblast k páteři. Nádech jde samovolně.

Tato dechová praxe nás spojuje s nebem, zemí a jejich energiemi. Právě těmito čistými energiemi stvoření živíme a udržujeme své energetické tělo.

Pozorujte, jaké účinky na vás tento dech má v průběhu dní, všímejte si a případně si i piště změny ve svém prožívání. Ze začátku může být toto cvičení docela náročné, tak začínejte menším počtem opakování a prodlužujte postupně.

Sedněte si s polštářkem do meditačního posedu nebo na židli s rovnými zády, chodidly plnou plochou na zemi a uvolněnými rameny. Praktikujte každé ráno ve třech vlnách.


V energetické medicíně pracujeme v posvátném prostoru, který si můžete vytvořit spojením rukou k hrudi a směřování rukou do neviditelné koruny nad vaší hlavou, osmé čakry, kde sídlí naše nekonečnost.

Do tohoto místa vstupte spojenými dlaněmi, pak je obraťte a rozevřete okolo sebe tento zdroj světla, jako byste se zahalili do pomyslné bubliny zdroje. Dlaně takto pomalu směřují k zemi.


Poté nasměrujte spojené ruce, propletené jednotlivé prsty do sebe s nataženými ukazováčky, do země za zády, zhluboka se nadechněte a vydechněte a znovu se nadechněte (stále jen nosem) a vydechněte rychle pomocí dechu ohně a opakujte 150krát rychle ( tuto energii shromažďujete ve svém solar plexu).

Na závěr vydechněte a na tři doby nadechněte nosem a zadržte na chvíli dech.

Tento dech krásně podporuje a vyživuje každou vaši čakru. Na závěr uvolněte, dejte si dlaně směrem nahoru na svá kolena a naciťte si, jaké vjemy v těle prožíváte.

Poté opět spojte ruce, s ukazováčky spojenými vzhůru, a v té stejné mudře (pozici rukou) směřujte ruce vzhůru ke slunci tak, aby vaše paže obalily vaše uši.

Nadechněte a vydechněte, nadechněte a začněte s rychlým dechem ohně, vydechováním, kdy váš solar plexus směřuje s každým výdechem k páteři.

Podporujete tak své energetické tělo. Na závěr opět na tři doby nadechněte, zadržte dech a energie z nebes směřuje přes vaše srdce dolů.

Opět chvíli odpočiňte dlaněmi na kolenou směřujícími vzhůru, uvědomte si, jak se cítíte, a opět nasměrujte své ruce za záda do země ve druhé vlně, ve které zopakujete jak spojení s hlubinami země tak s nebem

Propouštíte do země vše, co už vám neslouží, a vyživujete se podpůrnou energií země. Na závěr si představte, jak je vaše tělo vyživené zemí a pozorujte fyzické projevy v těle.

Toto spojení a vyživování zemí a nebesy probíhá ve třech opakováních – vlnách. Ve spojení se zemí a nebem opakujeme třikrát až 150 rychlých dechů ohně.

Tato praxe nás nejen energetizuje a spojuje s bytím, ale je také úžasně pročišťující. Hluboce nás propojuje s univerzem a vyživuje celé naše tělo.

JAK NA ZÁRMUTEK, LOUČENÍ SE, SEBEOPEČOVÁNÍ SE V NÁROČNÝCH SITUACÍCH

Pro mě v loňském roku bylo velmi důležitou částí smutnění, zármutek nad ztrátou důležité osoby.

Při jakémkoliv smutnění mi připadá nejdůležitější znát fáze, kterými většinou procházíme po úmrtí nebo ztrátě někoho pro nás blízkého.

Velmi dobře jsou popsané v knize Kübler-Rossová „O smrti a umírání”, kterou napsala už v roce 1969. V ní v podstatě navrhla model „pěti fází zármutku”, kterými jsou popření a izolace, hněv, smlouvání, deprese a přijetí.

SÍLA PROPOJENÍ

Propojení má pro mě zásadní význam.

Promítá se ve všem. Propojení a naslouchání všem našim částem, emocím a vědomé prožití.

Už jsem zmiňovala 5 kroků ke zvládání silné emoce, úplně stejný postup můžete využít i na naše vnitřní části a prožitky.

Náš vnitřní svět je velmi barevný, jen někdy ho zastře mlha, opona velkého smutku, která opanuje naše vnitřní království. A má k tomu velmi dobrý důvod, proč tam je, co chce komunikovat.

Tím, že ji budeme přehlížet nebo dělat, že neexistuje, a naše „vše řídící ochranné části” převezmou kontrolu, nezmizí.

Léčíme se jedině komunikací, dáváním pozornosti a porozuměním.

To bolavé nemůže být propuštěno obcházením, ale jedině tak, že projdeme naskrz. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že odpoutávání se od „připoutanosti” k opravdovosti / autentičnosti je někdy nelehké, ale ve finále neuvěřitelně osvobozující.

Když jsem koncem roku psala tento článek, bylo pro mne hodně těžké se vzdát spousty videí a fotek nejen mých dětí a blízkých, ale i s mým tatínkem, který už tu s námi fyzicky není. A o všechny tyto fotky a videa jsem přišla. Bylo to odpoutávání v jiné rovině, ale také silné. Nelpět. Pouštět. Opravdu velké téma.

Někdy jsou smrt, zastavení a velký milník v životě velmi probouzející metou. Není to jednoduchá cesta ani hodný učitel, ale o to je účinnější.

Smrt se stala mou velkou učitelkou. Děkuji jí, ale i svým ostatním učitelům, kterých vedle zmiňovaného Gabora Maté a Alberta Villolda bylo o mnoho více.

Blíže o nich a dalších tipech na praxi např. v rámci kundalini jógy a terapeutické jógy nebo o expresivních arte terapeutických možnostech, které jsem nově v loňském roce načerpala, vám napíši zase příště.

TVOŘENÍ NOVÉ VIZE, KAM CHCETE NYNÍ SMĚŘOVAT

Uzavírání roku nebo nějaké etapy se neobejde bez vytváření vize do další etapy. Jak Compassionate Inquiry, tak energetická medicína se shodnou v jednom:

Ať už řešíte cokoliv, určujte si jasné záměry a mějte vždy na mysli jejich důležitost.

Kdykoliv „sejdete z cesty”, tak se k tomuto záměru vracejte.

Je stále váš záměr v souladu s tím, jak chcete žít a kým se chcete stát? Přináší tento záměr dobro do bytí ostatních?

Pokud ano, zase se k němu vraťte a vydržte, dokud se před vámi neotevře jasná cesta.
Je dobré, aby tento záměr byl pro vaše nejvyšší dobro, ale i nejvyšší dobro našich bližních a komunity.

Záměrem může být třeba získání podpory k tomu, co řešíte a je pro vás náročné.

Jen pozor, když si třeba řeknete, že byste rádi vyřešili překážky, které vám stojí v cestě. Může vás to poslat na cestu, která bude trochu víc dobrodružná, než jste čekali:) Dělám si legraci, ale je dobré si uvědomit, co si vlastně přejeme, a pak se ke svému záměru vracet.


Záměrem vše začíná a záměr nám pomáhá držet směr, nejen v terapii:)

Tak vám mávám na vaši cestu a děkuji vám všem, se kterými se má cesta nejen v minulém roce protkla. Ať si svítíme společně na naše putování životem.

Opatrujme se.

S láskou,

Monika