Honí se mi hlavou spousta myšlenek, jak kdyby se mi už zavařuje hlava. Cítím, jak i obavy klepou na dvířka mé duše a chtějí vstoupit. Vím, že jejich dobrým společníkem, kterého sebou rádi vodí, je úzkost. Né! Panikařím.
Vím moc dobře, že odolat jejich klepání jde stáhnutím se do bytí tu a tady, plně se ponořit do balzámu vnitřního klidu. Spojením se se zdrojem, s proudem života a nepokoušet se nic vymyslet. Jen se nebránit, nesnažit, jen tak chvíli být. Být otevřená a plně vnímat daný okamžik.
Beru si sluchátka a zaposlouchám se do tónů violoncella. Nechávám se hlasem vést. Jdu po schodech dolů a scházím do toho místa hlouběji v sobě, kde jsem vždy vítaná, kde mi je krásně. A potkávám tam svoji moudrou bytost, která mi říká: ,,Kam zase běžíš?”
Zastav se, koukej na všechny ty krásy okolo, poděkuj za život svým předkům, a že díky nim tu teď můžeš dýchat a vonět ke všemu, co ti matka země nabízí.
Můžeš se smát, sdílet, plakat, zkrátka být. Vše je v pořádku. Nebraň se ničemu a jen otevři své srdce a vnímej naplno. Nic víc, nic míň.
Úplně se uvolním. Vždyť opravdu můžu všechno. Dýchám klidně a užívám si houpání v náručí něžné moudrosti. Hebká, měkká, svěže vonící jako čerstvě rozkvetlá louka za úsvitu. Je mi nádherně. Užívám si to jemné pohupování, bytí, vnímání.
Stoupám zpět nahoru a vracím se do místnosti. Otevírám oči…
Tak takto nějak proběhla jedna z mých imaginací, Zkráceně jsem popsala, jak proběhlo mé setkání s mým vnitřním průvodcem.
Kam nás imaginace vede a co nám přináší?
Protože ráda pracuji s imaginacemi, rozhodla jsem se napsat pár slov právě o tomto procesu. Co nám může imaginace do života přinést, v čem je pro nás obohacující a je pro každého?
A co vlastně slovo imaginace znamená? Ve slovníku je popsána jako schopnost člověka vyvolávat si v mysli určité představy, obrazy a fantazie.
Víte, že je rozdíl mezi imaginací pasivní a v psychologii (zejména hlubinné psychologii) častěji používanou “aktivní imaginací”? Zatímco v pasivní imaginaci se na vyvolání představ podílí hodně naše vědomí a naše ego, a představy jsou spíše proudem obrazů, v aktivní imaginaci jde o setkání s nevědomou částí v nás. Aktivně vstupujeme a zapojujeme se do obrazů naší duše, jak popíši dále.
V čem mi může imaginace pomoci?
-
S rozhodováním
Asi všichni občas zažíváme pocity, že je těžké se rozhodnout. Přepadá nás úzkost, objeví se třeba i zdravotní problém, obavy nebo zkrátka nemáme chuť a sílu si plně užívat život. Každý hledáme řešení jiným způsobem, ale často právě v těchto situacích je dobré si připomenout své vnitřní zdroje a prameny, které vlastníme. Mám na mysli právě sílu našeho nevědomí.
-
Spojit se se svojí moudrostí
Z imaginace můžeme čerpat při přípravě na obtížné události v životě.
Vnitřně všichni nejlépe víme, co potřebujeme, co je pro nás právě to důležité a nejlepší. Jenomže naše ego a vědomí je jednostranné, a právě to, co nám k “ucelení” a zdraví v těchto chvílích schází je ukryto v naší nevědomé části.
-
Umožňuje nám žít plněji a vědoměji. Jsme kreativnější..
Konkrétně v tom, že nám po navázání kontaktu a kontinuální prací s nevědomím naše vlastní duše dává “rady”, kam dále jít, co je právě pro nás dobré. Ale je užitečná samozřejmě i k rozvoji tvořivosti.
Je imaginace pro mne?
Často mi klienti tvrdí, že oni obrazotvornost a fantazii nemají, že tato metoda není pro ně. Ale fantazii máme všichni! Jen jsme výchovou a socializací ztratili tuto přirozenou schopnost vytvářet si obrazy a navazovat kontakt se svými vnitřními rádci. Ale jako děti jsme toho byli schopni. V těchto případech je dobré se nenechat odradit a zkusit trénovat. Opravdu všichni tuto schopnost máme, jen někdo více zasunutou a lépe vyvinutého svého vnitřního kritika (o něm se můžete více dočíst v ukázce z knihy zdarma)
Jaké jsou zisky z imaginace?
-
Nabytí sebevědomí a rozvoj vlastní individuality
Tedy rozhodně rozvoj autonomie, větší nezávislosti na okolí, na vnějších událostech a názorech, zakotvení se v sobě, opora a víra v sebe.
Jedná se o rozkvět osobnosti, kdy se můžeme více přibližovat své celistvosti. Nežijeme jen z toho, co nám ego a racionální vědomí říká. Ale naše názory a bytí je úplnější, protože nasloucháme i té části, která je za normálních okolností “vypnutá”.
A tak dochází k větší znalosti nás samých, pochopení a porozumnění si.
Navíc zodpovědné jednání je možné pouze na základě vnitřní autonomie. A tu získáme právě setkáním se se svými vnitřními rádci, ne od vnějších autorit.
-
Vědomé zpracovávání a integrování zážitků z této nevědomé části
Nastoluje se komunikace s vlastním nevědomím, tím pádem můžeme vědomě zpracovat, co jsme se dozvěděli ze svého nevědomí a tak si svůj život vědomě tvořit a nahlížet. Je to pomoc a podpora pro nás, kterou často v životě hledáme.
-
Nalezení vnitřního klidu
Proces imaginace propojuje levou a pravou hemisféra a je proto možné nastolit rovnováhu a zvládat své emoce lépe. Jde o proměnu, nejen svého nitra.
Jak probíhá imaginace? Co k tomu potřebuji? Konkrétní návod
K imaginaci je potřeba se dostat do uvolněného stavu. Uvolnit svoje tělo a mysl. Koncentrace na své nitro snadněji dosáhneme například pomocí věnování pozornosti vlastnímu dechu. Necháváme běžné starosti a představy odplynout (relaxace je také součástí ukázky z knihy zdarma)
V relaxovaném stavu je například dobré si představit schodiště, které čítá dvacet schodů a vy po nich scházíte dolů. Na konci tohoto schodiště si představte dveře, na které můžete zaklepat či rovnou vejít. Právě tento přechod je považován za pomůcku, jak se dostat na “práh” nevědomí.
Jaký obraz se vám objevil před vašim vnitřním zrakem? Zkuste plně vnímat, co vidíte, vnímáte, popisovat, co se v obraze děje.
Ale motiv můžete také sami volit. Například se chcete zeptat na radu svého nevědomí s něčím, s čím si nevíte rady. I to je možné.
Zeptat se přímo, proč mne trápí “ta konkrétní věc” a nechat nevědomí vyjevit vám k tomu obraz, do kterého poté aktivně vstoupíte. Například se zeptat osoby, která se vám tam objevila na to, co vás zajímá. Nemusí se ani jednat přímo o osobu, ale i jiný motiv, v imaginaci je dobré navázat vztah s “čímkoliv”, co se vám tam vynoří.
Ať už je to neživý objekt, rostlina, zvíře. Jen je dobré do imaginací nevtahovat reálné osoby ze svého života, ale nechat přijít motiv, osobu, která přichází z fantazie.
Jak v imaginaci jednat?
S motivem, postavou, která se vám v imaginaci ukázala navazujete vědomý kontakt, komunikujete s ní v podstatě tak, jak v reálném životě. Hlavně je důležité jednat s respektem. Maximálně po půlhodině se s tímto protějškem potom rozlučte a pokud je něco nedokončeného, můžete se dohodnout, že se opět potkáte v příští navozené imaginaci. (MP3 nahrávku imaginace vnitřního průvodce i s podrobným popisem si můžete stáhnout tady). Práce s nevědomím je kontinuální proces.
Co si představovat?
Připadá mi důležité zmínit, že je možné vědomě vstoupit do imaginace i s nějakým tělesným symptomem, co vás trápí. Ať už je to bolest v nějaké části těla, nemoc, kterou trpíte či jiné potíže.
Ale také pokud máte nějaký opakující se sen a nevíte proč, lze vstoupit zpět do něj a aktivně se v něm zapojit a zjistit, co vám vlastně sen a vaše nevědomí tím chtělo sdělit.
A co pak s ní?
Na závěr je dobré prožitky z imaginace nějak vyjádřit, vědomě zpracovat a porozumět jim. Napsat si záznam dialogů, namalovat či jinak ztvárnit, co jste prožívali.
Pokud spolupracujete s terapeutem, můžete mluvit s ním o svých prožitcích a právě on vám může pomoci s interpretací a porozuměním v rámci vašeho vlastního kontextu, životního příběhu.
Nevědomí komunikuje svoji řečí, je to zejména řeč symbolů a jejich interpretace je tedy založená více na intuici než racionalitě.
Člověk, jak sám sebe lépe poznává, dokáže i toto symbolické vyjadřování lépe překládat do svého života, rozumět mu. Ale často je velkou pomocí právě psychoterapeut, v tomto směru vzdělaný a citlivý.
Má imaginace nějaké omezení?
Celý tento proces je možné ale absolvovat jen pro zdravé strukturované ego člověka, zvlášť pokud se na tuto cestu chce vydávat sám. Doporučuji alespoň na několik prvních imaginací mít pro sebe průvodce. Člověka, který má znalosti a dobře se orientuje v hlubinné, dynamicky orientované psychoterapii.
Právě ten vám může pomoci s konkrétními postupy, porozuměním a navazováním kontaktu se symbolikou obrazů a sdílet s vámi vaše prožívání těchto “imaginativních návštěv”.
Chci se dozvědět o imaginaci víc
Pokud by vás tato oblast více zajímala existuje mnoho zajímavých knih na toto téma. Například si můžete přečíst knihu od Vereny Kastové “Imaginace jako prostor setkání s nevědomím” nebo přímo od původního autora “aktivní imaginace” C.G.Junga “Výbory z díla –Archetypy a nevědomí” či “Snové symboly individuačního procesu”. Ale i kniha od A.Mindella “Snové tělo- úloha těla při objevování bytostného já” je dobrá. Velmi pěkně o imaginacích také píše a i veřejně promlouvá americký psychoterapeut Steve Gallegos. Ten rozvinul metodu procesu osobního totemu (jde o léčení vnitřních zranění za pomocí zvířecí imaginace) – více o své imaginativní technice mluví pan Gallegos například tu
Také v mé knize Odemkni své nové Já se dočtete podrobněji o imaginacích, ale hlavně si je v ní můžete naplno vyzkoušet, protože doplňují každou kapitolu. Pro koho je kniha dobrá a náhled do ní najdete tady.
Pokud si stáhnete nahrávku imaginace průvodce, budu moc ráda, když mi do komentářů dáte vědět, jaké to pro vás bylo setkání a co vás třeba překvapilo.
Přeji vám krásné prožitky,
Monika
0 thoughts on “IMAGINACE- OKNO DO DUŠE”