Nemoc, trápení různého druhu, nás čas od času nejen teď v zimním období potkají. Není jednoduché se k nemoci postavit tzv. čelem. Nejdříve se, alespoň většina z nás, snažíme zahnat symptom nemoci. Vezmeme si rychle nějakou medicínu, ať už je založená na přírodních nebo chemických základech. Anebo začneme osvědčenými procedurami, co víme, že již dříve našemu tělu v takovém případě pomohly. Jako třeba meditace, tanec, jóga, imaginace. Možná díky těmto ,,svým činnostem” často i pochopíme příčinu trápení. Ale jindy tomu tak být nemusí. A bolest nás trápí dál či trpíme bolestí našich dětí.

V takovém případě se mi osvědčilo zkusit být plně přítomni, vnímat proměňující se vjemy a pocity v těle. Bolest není jednolitá. Proměňuje se i na základě toho, jak ji my sami popisujeme. Můžeme vnímat nemoc jako zprávu těla či duše a zkusit s ní příliš nebojovat. Což není totožné s rozhodnutím ,,vzdát se”, ale spíš je to o tom vzít nemoc či bolest jako výzvu. Zdá se mi dobré nezlobit se na sebe, na příčinu, na nemoc samotnou. Protože čím víc těchto negativních emocí a pocitů vůči nemoci máme a chceme, ať už je pryč, tím méně to jde. Důležitým krokem k uzdravení z nemoci je zkrátka její přijetí. Přijmout a nechat projít je cestou jak i nechat odejít.

Jak už slavný analytik C.G.Jung říkal: ,,Nic nemůžeme změnit bez toho, abychom to nejdříve akceptovali.” Jak ale na to?

Pokud je vám blízká psychosomatika a věříte, že veškerou sílu k uzdravení máte v sobě, je to dobrý začátek. Zkuste věnovat čas sami sobě. Opečovávat se. V případě nemoci dětí se pokuste být plně s nimi a ponořte se do světa představ a obrazů spojených s léčbou tohoto trápení. Dám vám nyní jeden tip, jak to je možné udělat. A jak můžete pomocí představivosti a síly jejich nitra, pomoci také svým dětem.

Zkuste si udělat chvíli jen pro sebe, v klidu se uvelebit pro vás v příjemné pozici a zavřít si oči. S hlubokým nádechem do břicha si představte, jak nadechujete vámi oblíbenou barvu. Tato barva se vám rozlévá po těle. S výdechem si představujte, jak vše špatné odchází z vašeho těla a doplňte si barvu, která vám k tomu vyhovuje. Tímto způsobem chvíli dýchejte. Abyste s každým výdechem cítili ve vašem těle větší uvolnění. Veškeré napětí odchází vždy s výdechem.

Až budete vnímat své tělo jako dost uvolněné, nechte si před vaším vnitřním zrakem vyjevit obraz, který se vám spojuje s možností léčby. Jak by bylo možné tomuto bolavému místu, trápení pomoci? Co vás napadá? Jaký obraz vám vyvstává? Důležité je zapojit do této přicházející představy všechny své smysly. Pokuste se vnímat obraz nejen vizuálně, ale vžít se do všech vůní, pocitů a emocí s ním spojených. Všímejte si detailů, pokud máte možnost něco v obraze ochutnat, ochutnejte, sáhněte si v představě na vše okolo vás. Jako kdybyste tam opravdu byli.

Někdy se vám může objevit například obraz léčivé vody. Nebo vnímáte své tělo a tu bolavou část jako součást zahrady, kde je potřeba vytrhat nějaký plevel a zahrádku pokropit. Nebo se vám může objevit potřeba vstoupit do nějakého léčivého jezírka, kde je křišťálová léčivá voda a uzdraví vás koupel v něm. Ale třeba vnímáte, že potřebujete vyslat nějaké speciální pomocné jednotky do místa bolesti, celé vojsko například, tak je tam vyšlete. Každému z nás se objeví jiný obraz, jiná potřeba. Nenechte se brzdit svým rozumem a racionálnem. Dopřejte si svého léčivého obrazu do sytosti.

A jak pomoci dětem? U menších dětí můžete například navodit představu malinkých roztomilých koťátek nebo jiných mazlíčků, kteří mají kouzelnou moc. A na jazýčcích mají speciální uzdravující látku. Ať si děti nejdříve před svým vnitřním zrakem představí, jak vypadají, jakou mají barvu a jak s nimi dovádějí. Ať si je osahají a tulí se k nim, aby vnímaly, jak jemňounkou srst mají a jak je oblíznutí jejich drobným jazýčkem příjemné a rozesmívá je. Můžou vnímat jejich vůni a pohrát si s nimi a tulit se k nim. Tato malá zvířátka míří v jejich tělíčku všude tam, kde jim není dobře, a vše svými malými jazýčky poté oblíznou, ošetří. Zanechávají za sebou dobré pocity a radost.

Děti si mohou tyto pomocníčky zavolat k sobě tolikrát denně, kolikrát potřebují.

Ale můžete, třeba podle oblíbenosti pohádkových postav či zvířátek, volit jiné pomocníky k léčbě a uzdravení.

Přeji vám, ať jsou to chvíle, které vás spojí s nitrem vaším či vašich dětí, a hlavně, ať jsou opravdu nápomocné a vám se uleví, když je třeba. Pokud by vás zajímala otázka uzdravování pomocí mysli a vnitřních sil více, věnuji jí celou kapitolu v mé knize ,,Odemkni své nové já” a její součástí je i audionahrávka uzdravující imaginace s předchozí relaxací. Mrkněte, zde píši o celé knize s imaginacemi více: ,,Odemkni své nové já”.

Hlavně nezapomínejme, že sílu k uzdravení a zlepšení svého stavu máme v sobě. Jsme vlastníci sebeuzdravujícího mechanismu, který dokáže tělo dostat zpět do rovnováhy. Když onemocníme, je to známka toho, že byla tato rovnováha nějak narušena. Je to většinou zapříčiněno stresem, silnými emocemi, pocity, různými problémy či bloky.

K uzdravení a znovunastolení harmonie v těle je potřeba fyziologický klid. Proto je relaxace, meditace, imaginace či jóga tak důležitou a dobrou součástí našich všedních dní. Pomáhají nám udržet si silnou imunitu a když už nemoc přijde, jsou našimi velkými pomocníky pro uzdravení.

Tak odpočívejme, relaxujme a opečovávejme sebe i své děti léčivými obrazy z naší mysli. Přeji vám hodně zdraví a hlavně víru v sebe.
Monika